Holky, už mi zase chutná, a já

Když jsem přicházela na letošní Garden Food festival v Olomouci, netušila jsem, že za pár týdnů budu stát mezi kuchařským týmem olomouckého Mamma HELPU. Vaření byla vždy moje láska a také průvodce tím, když mi bylo těžko, lékem na smutnou duši, na těžkosti života. Zásahem osudu jsem se mohla zapojit do týmu a díky tomu jsem 16. června stála v zástěře na terase restaurace Vila Primavesi. Ocitla jsem se tam poprvé a musím se přiznat, že mne prostředí restaurace velmi nadchlo. Líbily se mi nejen vystavené obrazy pana Klimta, ale také moc hezká zahrada a venkovní posezení. Šéfkuchař Jaroslav Klár, který vaří mnoha strávníkům v restauraci Lobster, se postaral o příjemnou atmosféru a svým humorem zboural hned od začátku případné napětí a ostych. Téměř okamžitě jsem se pod jeho dohledem zapojila do příprav pokrmů, nerada totiž jen tak nečině přihlížím. Postupně se přidaly všechny kuchařky z našeho centra, a to Lenka Špannerová, Ivana Žerníčková, Jana Přikrylová a Eva Tomancová. Chyběla nám jen Hanka Valentíková, na kterou se příště všichni těšíme. Za podpory šéfkuchaře Jaroslava Klára, kuchaře Martina Plchota z Olomouckého kulinářského institutu, nutriční poradkyně Evy Ondrýskové, naší koordinátorky Karly Otavové a všech zúčastněných, se podařilo uvařit několik výborných pokrmů. My kuchařky jsme sice měly lehce spálené prsty od horké zeleniny a zástěry, které byly na začátku bílé, utrpěly přípravou pokrmů menší šrámy, ale díky tomu si hosté a sponzoři mohli pochutnat na tataráku z pečených lilků a paprik na bruschetě s parmskou šunkou, rukolou a parmazánem, mečounovi, šafránovém rizotu, grilované zelenině, krůtím steaku a ananasu. Počasí nám přálo a všichni odcházeli domů příjemně naladěni s myšlenkou podpory našeho projektu. Kuchařina vypadá jako zábava, ale je to náročná práce, stejně jako je náročná léčba rakoviny prsu a postupný návrat do „normálního“ života. Ale jak říká náš šéfkuchař, vaření musí bavit a na nás je vidět, že nás baví nejenom vaření, ale i život.

Michaela Paclíková Michaela Paclíková

 

Následující den se konal workshop na Střední škole obchodu, gastronomie a designu, Praktik s.r.o. Olomouc. Škola nám zapůjčila prostory kuchyně, kde jsme se mohli opět pustit do vaření zdravých pokrmů za přítomnosti našeho šéfkuchaře Jaroslava Klára a kuchaře Martina Plchota, který měl na starosti nevděčnou roli týmového zásobovače. Všichni kdo vaří, určitě vědí, že nejdůležitější věcí před začátkem vaření je, rozmyslet si, co chci uvařit a nakoupit správné suroviny. Po vyskládání všech surovin na pracovní stůl jsme se do toho pustili. Nejprve jsme připravili salát z červené řepy, rukoly a polníčku servírovaný se zálivkou a placičkami ze sezamových a lněných semínek. Tento salát byl ve stylu raw stravy. Pak nás Jaroslav naučil připravit zeleninu blanšírovaním, což je naprosto jednoduchá příprava, která v ní zachová spoustu vitamínů a navíc vypadá velmi svěže. Zelenina se uvaří v horké vodě na skus, pak se rychle zchladí ledovou vodou a dále se upravuje dle potřeby. Já, ač se v kuchyni pohybuji od svých osmnácti let, jsem tuto metodu neznala a naprosto mne nadchla, což může potvrdit rodina, které jsem připravila smažený květák, uvařený metodou blanšírování a byl výborný. Přestávky mezi přípravou pokrmů jsme vyplňovali pitím výborné kávy a Jaroslav nám dával cenné rady a postřehy z jeho kuchařské práce. Pak jsme se pustili do filetování pražmy. Ruce se nám třásly nervozitou, ale chápavý postoj našeho šéfkuchaře nás strachu rychle zbavil. Filety byly připraveny a všechny prsty kuchařek zůstaly na svém místě. Přílohou k rybě byla černá čočka se zeleninou a omáčkou, kterou nás Jaroslav naučil ztužit bez mouky v nádobě na výrobu šlehačky. Dobrý tip. Nakonec jsme si pochutnali na flambovaném ananasu a přiťukli skleničkou dobrého vína.

Pro mne bylo celé odpoledne velmi příjemné, důležité bylo, že všem jídlo chutnalo, což byla největší odměna za naši snahu. Nutriční poradkyně Eva Ondrýsková po celou dobu vaření poskytovala zajímavé informace ohledně zdravé a syrové stravy. Odnesla jsem si spoustu zážitků, chuťových a osobních. Jsem moc ráda, že jsem součástí týmu a můžu přispět k podpoře projetu. Těším se na další vaření na podzim a na setkání všech týmů. Odcházela jsem domů s několika úkoly v hlavě. Hned zítra musím zajít do nejbližšího železářství koupit si zednickou špachtli, to je totiž dle našeho šéfkuchaře Jaroslava jedna z věcí, která nesmí chybět ve výbavě správného kuchaře. Také jsem si zamilovala profesionální kuchařský nůž, který nám Jaroslav půjčil, moje narozeniny se blíží, tak snad se přání vyplní. Nakonec bych přidala ještě jednu osobní poznámku. Piknik a workshop v Olomouci se konaly přesně rok od mé operace. Jsem moc ráda, že mohu stát mezi všemi, kteří vědí o čem nemoc, zvaná rakovina prsu je a kteří nás podporují a jsem moc ráda, že už nám všem zase chutná.

Michaela Paclíková

kuchařský tým Olomouc